27. 11. 2025 od 17 hodin v Aukční síni Vltavín, Masarykovo nábř. 36, Praha 1.
Kompletní aukční katalog bude zveřejněn na stránkách www.auctions-art.cz.
Pro zadávání limitů a dražbu online je potřeba se předem registrovat (ověření nového dražitele může trvat až 2 pracovní dny, proto se prosíme registrujte s dostatečným předstihem). Pravidla aukce najdete v aukční vyhlášce, návod jak dražit zde.
V případě dotazů nás kontaktujte na antikvariat.dlazdena@gmail.com, nebo přímo Aukční síň Vltavín na info@galerie-vltavin.cz.
Autor: Karel Čapek 1890 - 1938
Pozn.:
rukopis povídky Římské legie o pěti stranách, signováno pod titulem na první straně, přípis tužkou Beseda 1928, povídka vyšla jako součást knihy Apokryfy vydané v roce 1932, 5x volný list, dobrý stav
PhDr. Blanka Čvančarová (rozená Smíchovská; * 1899 nebo 1904 – 1988)
Soubor obsahuje osm portrétních fotografií. Jedna je podepsána a věnována mamince. Dvě školní fotografie.Křestní list. Dvě vysvědčení z Českého dívčího lycea u sv. Voršily v Praze. Výstupní text z Frauen Erwerb Verein Prag, česky: Ženský výrobní spolek Praha byl německojazyčný ženský výrobní spolek v Praze, založený v roce 1869 a určený hlavně ke vzdělávání paní a dívek v řemeslech a k jejich podpoře. Tři dokumenty či certifikáty ze studí na universitě v Toulouse.
Blanka Čvančarová (rozená Smíchovská) patřila k pozoruhodným, dnes téměř zapomenutým ženám pražské intelektuální společnosti 20. století. Byla lingvistkou a doktorkou filozofie, která studovala jazyky mimo jiné na pařížské Sorbonně. Jejím bratrem byl kontroverzní okultista a vzdělanec Jiří Arvéd Smíchovský – muž, jehož jméno dnes zná mnohem více lidí než její. Blanka vyrůstala v kulturním prostředí staré Prahy a celý život byla spojena s rodinným domem „U Zlaté lodě“ na Klárově. Věnovala se jazykům, literatuře a akademické práci. Přestože byla velmi vzdělaná, její život zůstal spíše v pozadí velkých dějin i ve stínu dramatického osudu jejího bratra.Právě díky ní se dochovala část rodinných fotografií a vzpomínek na Jiřího Arvéda Smíchovského. Blanka Čvančarová tak zůstává tichou svědkyní jedné z nejpodivuhodnějších kapitol pražské intelektuální historie 20. století.
