27. 11. 2025 od 17 hodin v Aukční síni Vltavín, Masarykovo nábř. 36, Praha 1.
Kompletní aukční katalog bude zveřejněn na stránkách www.auctions-art.cz.
Pro zadávání limitů a dražbu online je potřeba se předem registrovat (ověření nového dražitele může trvat až 2 pracovní dny, proto se prosíme registrujte s dostatečným předstihem). Pravidla aukce najdete v aukční vyhlášce, návod jak dražit zde.
V případě dotazů nás kontaktujte na antikvariat.dlazdena@gmail.com, nebo přímo Aukční síň Vltavín na info@galerie-vltavin.cz.
Autor: Ladislav Fuks 1924 - 1994
Pozn.:
autogramiáda pořádaná nakladatelstvím Mladá Fronta, Odeon a Svoboda, 1979, podepsaní: Ladilsav Fuks, E. Horelová, H. Prošková, L. Romportlová, J. Štroblová, F. Černý, K. Houba, P. Hajný, J. Holoubek, J. Kostrhun, P. Prouza. J. Navrátil, Z. Mézl, několikrát přeložený volný list, dobrý stav
PhDr. Blanka Čvančarová (rozená Smíchovská; * 1899 nebo 1904 – 1988)
Soubor obsahuje osm portrétních fotografií. Jedna je podepsána a věnována mamince. Dvě školní fotografie.Křestní list. Dvě vysvědčení z Českého dívčího lycea u sv. Voršily v Praze. Výstupní text z Frauen Erwerb Verein Prag, česky: Ženský výrobní spolek Praha byl německojazyčný ženský výrobní spolek v Praze, založený v roce 1869 a určený hlavně ke vzdělávání paní a dívek v řemeslech a k jejich podpoře. Tři dokumenty či certifikáty ze studí na universitě v Toulouse.
Blanka Čvančarová (rozená Smíchovská) patřila k pozoruhodným, dnes téměř zapomenutým ženám pražské intelektuální společnosti 20. století. Byla lingvistkou a doktorkou filozofie, která studovala jazyky mimo jiné na pařížské Sorbonně. Jejím bratrem byl kontroverzní okultista a vzdělanec Jiří Arvéd Smíchovský – muž, jehož jméno dnes zná mnohem více lidí než její. Blanka vyrůstala v kulturním prostředí staré Prahy a celý život byla spojena s rodinným domem „U Zlaté lodě“ na Klárově. Věnovala se jazykům, literatuře a akademické práci. Přestože byla velmi vzdělaná, její život zůstal spíše v pozadí velkých dějin i ve stínu dramatického osudu jejího bratra.Právě díky ní se dochovala část rodinných fotografií a vzpomínek na Jiřího Arvéda Smíchovského. Blanka Čvančarová tak zůstává tichou svědkyní jedné z nejpodivuhodnějších kapitol pražské intelektuální historie 20. století.
